Prosinec 2012

Konec světa

21. prosince 2012 v 14:31 | Keta |  Moje myšlenky
Předpokládám, že je jednoduché předstírat, že se někdy něco stane. Dokud to je stále někdy a ne hned teď, dá se věřit prakticky čemukoli. Můžu věřit, že někdy napíšu knihu... ale hned teď psát nebudu.
No, předpokládám, že to mě dovedlo k zoufalé víře. To mi dodalo naději a sílu tomu věřit - ne hned, ne zítra, ne za týden, ale někdy se něco stane. Někdy skončí svět.
A tak se to "někdy" blížilo - pak jsem už nemohla říct, že to bude za rok, ani za půl roku, ani za tři měsíce... A já stále necítila žádnou změnu.
Byla to pozítří, zítra... Je to dnes.
Obyčejný den.
Necítila jsem energii, nevnímala jsem hlasy, neviděla jsem zázraky. Nezměnila jsem se. Svět se nezměnil. Nepřišlo spasení, ani zatracení.
Sedím u počítače, jako tolikrát předtím. Poslouchám hudbu jako předtím. Jsem netečná a už nedoufám jako předtím.

Nejsem nešťastná.
To je jádro celého problému. Protože jsem sobec a lžu vlastnímu rozumu.
Vím, že je na tomhle světě nesčetné množství bytostí, které trpí. Lidé, kteří žijí hůř než já. Lidé, kteří umírají. Zvířata, kterým je ubližováno, která jsou trápena, mučena, zabíjena. Rostliny, kterým je ubližováno, které umírají. Voda a vzduch, které lidé špiní. Zem, které jsou do tváře kresleny jizvy.
To vše mělo skončit. To vše mělo být smazáno. Tahle bizardní pošetilá existence, která předstírá, že je spořádaným světem, měla skončit.
Mohla jsem zavřít oči, utápět se ve svém štěstí a ignorovat, jak zkažený svět kolem mě je. Ale já se před pár roky rozhodla, že to neudělám. Rozhodla jsem se, že je lepší přijít o všechno - i o vlastní štěstí - a ukončit tak všechno to zlo, než držet se sobecky vlastního života, (který stejně nespěje nikam jinam než do záhuby - napovídá rozum). Chtěla jsem zachránit svět, tím, že budu věřit v jeho zánik. Chtěla jsem zdejší duše dostat z jejich těl, propustit je z jejich klece. A i když si svého těla cením, opustila bych ho, aby mohly jít i ony, které ve svých tělech nejsou šťastné.
Vím, mluvím o tom, jako by celý konec světa byl mým rozhodnutím, jako bych to byla já, kdo celé ty roky držel prst nad červeným knoflíkem a dnes se teprve rozhodl ho nepoužít. Ano, v tom se mýlím, ale netvoří snad víra skutečnost?

"Nikdy jsi neztratila své schopnosti, jenom pochybuješ. Dřív tě vedla tvá víra, nyní jenom strach a vzpomínky." - To řekla Tammes, když jsem se s ní předevčírem spojila a prosila ji o odpuštění. Dlouhou dobu jsem s ní nemluvila a nebyla jsem si jistá, jestli ji stále slyším.
Spojila jsem se s ní záměrně ještě před "koncem světa", ale nemluvila jsem s ní o tom. Zčásti proto, že spojení bylo i nadále nejasné, zčásti proto, že jsem již nevěřila, že se dnes něco stane.
Zradila jsem všechny, kvůli kterým jsem v konec světa doufala a zůstala se sobeckou radostí z vlastního života. Přes všechny důvody a zájem o vyšší dobro, jsem se vzdala své naděje v konec světa.

Spasení nepřijde, marně hledím k nebesům. Zůstáváme ve své překrásné, milované temnotě, která je prozatím tak, tak příjemná, když člověk zapomene, co se děje méně šťastným sotva pár kroků daleko. Temnota je hustá - jejich pláč nám uši netrhá. Takže můžeme i nadále šťastně žít a s obrovskou radostí můžeme svými krvavými dlaněmi kopat vlastní hrob. Nepřiletí zářící meteoroid, aby nás ušetřil téhle existence a vyvedl nás ze tmy. Svět neskončí vznešeně - vymazán dřív než lidé stihnou prokázat, jak velmi, velmi dobře umí vyvraždit sami sebe a veškeré své okolí. Je ponechán napospas, aby to dokázali.
Dokážou to.
V jejich nitrech budou plakat zoufalé duše, které prosí o osvobození, zatímco lidé rozervou na cáry svět, který jim nebyl odepřen, -dnes- když měl.


Lví královna - Kapitola 3. Oběť

19. prosince 2012 v 19:16 | Keta
Moc se omlouvám, že jsem tuhle nádhernou kapitolu tak dlouho odkládala, poslední dobou jsem se na to necítila... To bude těmi Vánoci :)
(Mimochodem, zajímavé téma týdne "Zavři oči a otevři mysl. Co vidíš?", vážně mě začíná zajímat kdo ta témata vymýšlí (a jak ho takové věci napadají :D))

Překlad by me

Lví královna - Kapitola 2. Zapomenutý

8. prosince 2012 v 16:29 | Keta
A hned v druhé kapitole se dozvídáme, proč miluju tenhle komix. Ten příběh je úžasný. Plný citů a... troufám si říct, filozofie.

Překlad by me

Lví královna - Kapitola 1. Počátek

6. prosince 2012 v 17:01 | Keta
Před nějakou dobou jsem si uvědomila, že nechápu, proč nepřekládám tenhle komix, a chci ho přeložit :D Rozhodla jsem se s tím počkat až dokončím Temné časy, takže je to tady teprve teď.
Mám v plánu překládat po kapitolách - nelekejte se, tahle je nejkratší ;)

Překlad by me