Duben 2012

Temné časy - Strana 110-120

27. dubna 2012 v 14:00 | Keta
...A slavný návrat tohohle komixu xD

Překlad by me

Syn filozofa - Strana 220-230

25. dubna 2012 v 16:49 | Keta
Tohle bylo... nečekané Oo
(Pozn. Keta je teď neaktivní a vůbec nekomentuje... omlouvám se :D)

Překlad by me

Syn filozofa - Strana 210-220

17. dubna 2012 v 18:25 | Keta
Kašlu na vysvětlování :D Pokud někdo z vás chce, abych mu to vysvětlila, může si napsat do komentářů a já mu tam odpovím xD
Pozn. Taky máte rádi Asclepia? Podle mě je cool xD

Překlad by me

Temné časy - Strana 100-110

14. dubna 2012 v 17:30 | Keta
To jsem tak seděla u počítače, dívala se na prázdné místo nad komixem a přemýšlela, co sem napíšu... Vůbec nic mě nenapadlo a tak jsem si řekla, že zapojím svůj generátor náhodných slov - jen tak zničeho nic mě napadlo slovo "bublifuk"... :D
A moc se mi to zalíbilo, takže nejspíš půjdu nějaký najít :3

Překlad by me

Sněhurka - Hledám lásku svou

13. dubna 2012 v 17:15 | Keta |  Hudba a videa, co mě zaujala

Moje milovaná písnička! :D
Sněhurka byla jediná, pouze a zcela jediná Disneyovka, kterou jsem znala a měla ráda jako malá xD (Lvího krále jsem jako malá neznala, to je překvapivé! :D)
A malý zábavný fakt, na který jsem si dneska vzpomněla, když jsem uviděla začátek tohohle videa... Jsem si jistá, že každá malá holčička si představuje sama sebe v roli nějaké Disneyho postavy xD Ale zatímco většina lidí by se asi do Sněhurky vžila ve chvíli, kdy se v lese setká se zvířátky nebo v době po šťastném konci, kdy se z ní stane princezna... já si ji přisvojila v téhle scéně.
Ano, už si nepamatuju, jestli mi bylo šest nebo kolik, ale toužila jsem po tom, být něčí služka a mýt schody! :D

Zasnoubený - Strana 40-50

12. dubna 2012 v 21:06 | Keta
Nemůžu si pomoct - nerozumím sama sobě. Jsem hrozně pyšná a namyšlená a při tom si nemůžu vzpomenout na nic, co by mě k tomu opravňovalo xD

Překlad by me

Temné časy - Strana 90-100

8. dubna 2012 v 21:24 | Keta
Jsme na sté stránce tohohle komixu! To znamená (když už mám ve zvyku vyjmenovávat tady ta čísla...) zhruba na osmisté stránce ze všech nových komixů od Savu0211; a na tisícé třísté z úplně všech komixů od Savu0211 :D (Ne přesně, na stovky xD)

Překlad by me

Temné časy - Strana 80-90

4. dubna 2012 v 19:08 | Keta
...a tak se stalo, že se má emailová schánka zcela zaplnila a mě přestaly chodit upomínky na nové komentáře na blogu. Díky tomu jsem byla ušetřena pohledu na strašně únavnou a zdlouhavou diskuzi plnou zvrácených názorů u předchozího článku a byla jsem šťastný člověk až do té doby, než jsem si dneska schránku vyčistila a všechny komentáře přečetla, když jsem náhodou přišla na to, že tam jsou...
To nic, mě si nevšímejte, mám teď trochu moc krve v hlavě -_-

Zbožňuju tuhle část komixu :)

Překlad by me

Lehkou a těžkou cestou

1. dubna 2012 v 16:15 | Keta |  Moje myšlenky
Už moc na blog nepíšu svoje myšlenky, co? Pochybuju, že by vám scházely, ale všimnout jste si toho museli, ne? xD
No, myslím, že toho poslední dobou moc nenamyslím a proto nemám, co psát.
Navíc, to psaní mi nějak špatně jde, uhh... jestli jsem si dřív sedla k článku a prostě psala, tak jsem si asi nějak odvykla... nějak mi to nejde, zakopávám o slova a nedokážu je tak nějak... vymyslet a seřadit do vět :D

Takže, když už mluvím o tom, co je pro mě lehké a co těžší...
Všichni určitě víme, jaké to je, když něco nechceme udělat xD U mě například, když mám jít k nějaké učitelce do kabinetu. Nechce se mi do toho tolik, že se nakonec rozhodnu, že za ní přece jen nepotřebuju, nebo seženu někoho jiného, kdo tam za mě půjde. To je ten nejprostší příklad, co mě napadá: jít za učitelkou je pro mě těžké, tak zvolím lehčí cestu - nejít za ní.
Otázkou je, jestli to je správné.
Každý člověk, který se mě snaží něčemu naučit (nechce se mi použít slovo "dospělý", protože ne všichni dospělí takoví jsou a někteří lidé, kteří takoví jsou, nejsou dospělí :D), mi řekne, že se musím naučit čelit vlastním problémům a překonat svou nechuť.
V tom případě je tedy ta lehká cesta nesprávná, protože bych měla být silná a jít těžkou cestou.
Ale já tyhle rady neposlouchám a dělám i dál to, co je pro mě snažší. Přiznám to - nejsem silná a nedokážu čelit světu.

Představte si následující scénu:
Zjistím, že v mém pokoji je moucha nebo jakýkoli jiný druh hmyzu. Hmyzu se štítím jako šílená, takže jenom když vidím mám hned nutnání dostat se od něj pryč. Ale nemám kam jít, je to přece můj pokoj, že? Takže ta moucha musí pryč.
Tady přichází okamžik, kdy se musím rozhodnout mezi tím, co je pro mě lehčí a tím, co je těžší.
Jakmile se tedy rozhodnu, postavím se problému.
Jistě si dokážete představit, jak složité je přesvědčit mouchu, aby se dostavila na opačný konec pokoje, kde je okno, které jí můžu otevřít, aby vyletěla ven. Stažím se ji tedy všemi předměty, které mám po ruce směrovat k oknu.
Pokud je moucha na stropě, jsem nucena lézt po nábytku a vyvracet si krk.
Pokud je na nějakém nedosažitelém místě, musím čekat než se rozhodne přeletět někam, kde ji zase budu moct ovlivnit.
A celou dobu musím být velmi opatrná, abych ji nevyplašila - nebo neporanila, když se ji například snažím opatrně zavinout do záclony, aby neuletěla.
Pokud se mi ji podaří dostat až k oknu, otevřít okno dřív, než uletí, vypustit ji bezpečně ven a zavřít okno dřív, než vletí zpátky dovnitř (ano, i to se mi párkrát stalo), pak jsem svůj úkol úspěšně splnila.
Takže zhruba o půl hodiny později si můžu oddechnout - problém vyřešen.

A taky se nad tím můžu zamyslet.
Co myslíte, jaký způsob jsem nakonec zvolila? To, co je těžké, nebo to, co je lehké?
Který asi, vždyť jsem vám sama řekla, že nemám sílu řešit problémy těžkým způsobem, ne?
Může se vám to zdát neuvěřitelné, ale tohle všechno jsem ochotná udělat, abych se vyhnula tomu, co je pro mě mnohem těžší - zabíjení.
Upřímně, mě by zabití dělalo větší problém než celý proces vypouštění mouchy, který jsem o kus výš popsala.
Nedělám to v zájmu nějakého vyššího dobra, ale pouze proto, že je to pro mě snažší.

http://fc04.deviantart.net/fs42/f/2009/090/6/d/Fly_by_Eggar919.jpg

Stejně nechápavě, jako hledíte vy na mě, vrazi, hledím já na vás...